Má dnes jízdní pruh pro pomalá vozidla význam? Řidiči se mylně domnívají, že je jízdní pruh pro pomalá vozidla určen výhradně nákladním vozidlům. Následkem nevyužívání pruhu se komplikuje plynulost dopravy a vznikají rizikové situace. Jako vhodnější varianta se dnes jeví vyznačení přídatného pruhu vlevo.

Jízdní pruh pro pomalá vozidla neboli tzv. stoupací pruh není českými řidiči dostatečně využíván. Přestože má podporovat plynulou jízdu, mnohdy zbytečně zeje prázdnotou a řidiči se v těchto místech potýkají s problémy. Pro koho je určen a je vůbec povinné se do něj zařadit?

Pravidla týkající se pruhu pro pomalá vozidla upravuje vyhláška č. 294/2015 Sb., která vstoupila v platnost 1. 1. 2016. Znění pravidel je poměrně komplikované a někteří lidé ho vůbec neznají, případně jeho definici nerozumí.  „Mnozí se mylně domnívají, že je tento pruh určen pro nákladní vozidla, v dnešní době tedy především kamiony. Před rokem 2016 měl být využíván zejména motorovými vozidly, která v takto označeném úseku nedosáhla vyšší rychlosti než 60 km/hod. Nová vyhláška však rychlostní hranici zvýšila na 80 km/hod, a to není zdaleka všechno,“ říká odborník Martin Bednář ze společnosti DEKRA.

Přídatný pruh mají použít všechna pomaleji jedoucí motorová vozidla a ta, která jedou méně než 80 km/hod, se do něj musí zařadit povinně. V praxi ale mnozí řidiči s volbou tohoto jízdního pruhu tápou. V místech, kde leží trojice jízdních pruhů, paradoxně vázne plynulost dopravy a vzniká nemalé množství rizikových situací. „Není nutné se vjezdu do pomalého pruhu bát. Dříve užívaná podélná čára souvislá byla v těchto úsecích dávno odstraněna. Jízdní pruhy pro pomalá vozidla tak odděluje pouze podélná čára přerušovaná, která řidičům umožňuje kdykoli pruh opustit, např. za účelem předjetí pomaleji jedoucího vozidla,“ doplňuje Bednář.

Následkem nevyužívání pomalého pruhu vznikají problémy s dodržováním bezpečné vzdálenosti, omezováním i ohrožováním řidičů při střídání jízdních pruhů a plynulostí provozu. Rychleji jedoucí řidiči nemají možnost dostat se vpřed, pokud se pomalejší vozidla nedrží přirozeně při pravé straně komunikace. V těchto místech se řidiči dokonce setkávají s tzv. podjížděním, což je termín, který pojmenovává nedovolené předjíždění vozidel z pravé strany. Porušování pravidel ve vysoké rychlosti vede ke zvýšenému riziku vzniku dopravní nehody i větším následkům.

„Řešení, kdy přídatný jízdní pruh začíná na levé straně, situaci výrazně usnadňuje. Podle zákona stejně musíte mimo obec jezdit v pravém jízdním pruhu. V ostatních pruzích smíte jet, jestliže je to nutné pro objíždění či předjíždění,“ upřesňuje specialista z DEKRY. Řidiči vozidel (pomalejších i rychlejších) jedoucích v pravém jízdním pruhu tak pokračují stále v pravém krajním pruhu a pro rychleji jedoucí vozidla se nabízí další dva pruhy s možností předjetí pouze vlevo. Uvedená úprava jízdních pruhů není ničím novým, dávno se používá. Otázkou však zůstává, zda by nemohla nahradit pomalé pruhy celoplošně. Zjednodušila by pochopení pravidel pro řidiče a snad i zvýšila plynulost dopravy.

Mnoho řidičů se mylně domnívá, že policie měří pouze alkohol. Přítomnost THC může být z orientačního testu u pravidelných uživatelů prokazatelná i po několika týdnech. Jízda pod vlivem návykových látek ohrožuje všechny účastníky silničního provozu.

Alkohol a ostatní návykové látky představují riziko nejen pro uživatele, ale i pro jeho okolí.  Ohrožena je i dopravní bezpečnost. Návykové látky ovlivňují smyslové jednání a motorické reakce, konkrétní účinky se různí dle druhu drogy. Počet řidičů, kteří usedli za volant pod vlivem drog a způsobili nehodu, v roce 2018 vzrostl.

Následující přehled uvádí dopravní nehody zaviněné pod vlivem návykových látek v roce 2018. U 4 626 nehod (nárůst o 375 nehod) bylo u viníka dopravní nehody zjištěno požití alkoholu. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 62 osob (tj. o 14 osob více než v roce 2017). Drogy byly zjištěny u řidiče motorového vozidla v případě 260 dopravních nehod. V 54 případech byla u řidiče-viníka zjištěna přítomnost alkoholu a drog současně.

Nejrozšířenější společensky tolerovanou psychoaktivní látkou je bezesporu alkohol. Po požití alkoholu dochází k výraznému zpomalení reakcí, poruchám orientace a zhoršení schopnosti vyhodnotit situaci. „Je třeba si uvědomit, že řízení vozidla patří mezi složité lidské činnosti. Vyžaduje rychlé, přesné vyhodnocování situace i složitou koordinaci pohybů. Alkohol odbourává obavy z běžných rizikových situací, což  může pro účastníky silničního provozu znamenat fatální důsledky. Řidiči ztrácí motoriku, schopnost a rychlost rozhodování v případě neočekávané situace,“ upřesňuje Martin Bednář, dopravní expert ze společnosti DEKRA. V České republice platí nulová tolerance (stejně tak na Slovensku, v Rumunsku či Maďarsku). To znamená, že řidiči motorových vozidel a cyklisté nesmí požít alkohol nebo jinou návykovou látku během jízdy, případně se účastnit silničního provozu v době, kdy by ještě mohli být pod jejich vlivem. Česká republika je prozatím v otázce nulové tolerance striktní, většinově napříč Evropou převládá limit 0,5 promile, ve Velké Británii dokonce 0,8 promile. Některé státy však rozlišují mezi limity pro standardní řidiče, začátečníky a profesionální řidiče.

Zatímco orientační test na alkohol je už mezi českými řidiči známý, o testu určujícím přítomnost drog koluje mnoho pověr. Do alkohol testeru je při kontrole třeba dýchnout, drogy se zjišťují ze slin (případně potu). „Často slýchávám mýtus, že policie dokáže změřit pouze alkohol. Policie má ale k dispozici orientační testery, které dokážou během chvíle změřit pět základních drog od marihuany přes pervitin až po heroin včetně některých příbuzných drog. Liší se doba, po kterou lze drogy testem odhalit. Zatímco u většiny návykových látek je to zřejmě v řádu několika dnů, marihuana se dá zjistit i v řádu týdnů,“ upozorňuje přední český psycholog a drogový expert PhDr. Ivan Douda. V případě pozitivního testu následuje odborné lékařské vyšetření, na jehož základě se přítomnost drog v těle řidiče potvrdí nebo vyvrátí.

Doktor Ivan Douda je jedním z členů týmu odborníků, kteří cestují po celé České republice a realizují přednášky Nehodou to začíná pro studenty středních škol. V rámci přednášky rozebírá účinky alkoholu a nejčastějších drog, mimo jiné prakticky představuje zmíněné testery a zajímavé případy související s účinky drog. Program je bezplatně dostupný všem středním školám v České republice.

Jaké účinky se dostaví po užití jednotlivých návykových látek a jak působí na řidiče?

Řidič kamionu musí nejprve 3x postupně absolvovat autoškolu a získat profesní průkaz. Profesionální řidič je i nadále povinen se každý rok pravidelně vzdělávat. Náklady spojené s přípravou řidiče jsou poměrně vysoké, mzdy jsou velmi lákavé.

Profese řidiče kamionu je již po dlouhou dobu velmi poptávaná, zaměstnavatelé však často naráží na nedostatek kvalifikovaných uchazečů. Jen na českém trhu práce prý chybí 15 tisíc šoférů. Výdaje spojené s přípravou řidiče jsou poměrně vysoké. Jaký řidičský průkaz potřebujete a jak vysoká bude počáteční investice?

Kamion je zařazen do skupiny C+E, která umožňuje držiteli příslušného řidičského průkazu řídit jízdní soupravu složenou z vozidla, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg. Pokud se rozhodnete oprávnění skupiny C+E získat, musíte postupně a zvlášť absolvovat autoškolu skupiny B a C. Po úspěšném složení zkoušek a vydání řidičského průkazu je možné zažádat o C+E. Pro přijetí do autoškoly je nutný posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel od praktického lékaře, který nesmí být starší než 3 měsíce. Velkou roli hraje i věk žadatele.

Získání řidičského průkazu každé skupiny má zákonné povinnosti. V následujícím přehledu přinášíme sumarizaci postupu, podmínek i orientačních cen, které čekají na cestě k přípravě profesionálního řidiče:

Aby bylo možné vykonávat povolání profesionálního řidiče, je třeba získat profesní průkaz. Vstupní profesní školení v rozsahu 140 hodin, z čehož 130 hodin tvoří výuka a 10 hodin výcvik, lze zahájit po získání řidičského oprávnění skupiny C. Před dokončením vstupního školení je však nutné, aby byl řidič již i držitelem skupiny C+E, a to kvůli praktickému výcviku v řízení, který absolvuje se soupravou odpovídající této skupině. „Příprava řidiče je časově náročná a vhodné plánování zahájení i ukončení vstupního školení se vyplatí. Profesní způsobilost se v řidičském průkazu zaznamenává pomocí harmonizovaného kódu 95 k příslušné skupině řidičského oprávnění na základě potvrzení o absolvování vstupního a později pravidelného školení,“ upřesňuje Martin Bednář ze společnosti DEKRA.

Běžná věková hranice pro udělení řidičského oprávnění skupiny C a C+E je 21 let. V praxi to znamená, že nejpozději v den ukončení výuky a výcviku v autoškole musí žadatel dosáhnout tohoto věku. Existuje však možnost, kdy může i 18letá osoba získat oprávnění pro řízení kamionu kdekoliv na území Evropské unie. Tato výjimka platí, pokud se osoba podrobila vstupnímu profesnímu školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin.

Absolvování vstupního školení však nestačí, řidič se musí i nadále vzdělávat. Dle § 48 zákona č. 247/2000 Sb. se řidič zúčastní pravidelného školení v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu. Zákon dále stanovuje, že pravidelné školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin. Účastník dostane od provozovatele školicího střediska každý rok razítko do potvrzení o absolvování pravidelného školení a každý pátý rok vymění řidičský průkaz za nový.

Řidič, který řídí nákladní automobil, případně jízdní soupravu složenou z nákladního automobilu a přípojného vozidla, o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg, je navíc povinen podstoupit dopravně psychologické vyšetření. Tuto povinnost nařizuje zákon č. 361/2000 Sb. v § 87a. Nepostradatelnou položkou, kterou řidič potřebuje pro výkon povolání, je paměťová karta do digitálního tachografu. Karta se vydává na základě žádosti řidiče a umožňuje provádění záznamů o pracovní době. Slouží ke kontrole dodržování stanovených dob řízení, bezpečnostních přestávek a časů odpočinku každého profesionálního řidiče. Ten smí vlastnit pouze jednu kartu vydanou na jeho jméno a číslo řidičského průkazu.

Celkové náklady na přípravu profesionálního řidiče kamionu mohou činit nemalých 77 900 Kč. V případě vstupního školení v rozšířeném rozsahu o délce 280 hodin dokonce 95 500 Kč. Reálné náklady však mohou být ještě vyšší, pokud bude například nutné navýšit počet praktických jízd v autoškole či využít doplňovací výuku a výcvik pro zvýšení šancí na úspěch u opakované závěrečné zkoušky. „Pokud se rozhodnete pro dráhu profesionálního řidiče kamionové dopravy, je třeba počítat s vyššími počátečními náklady. S těmi dnes umí pomoct zaměstnavatelé, pracovní úřady i dopravci. Poptávka po řidičích je vysoká a po získání všech požadavků se snadno uplatníte na trhu práce,“ uzavírá dopravní specialista Martin Bednář ze společnosti DEKRA.