Dopravní nehody na dálnici D1

Uvízli jste někdy na dálnici D1 z důvodu dopravní nehody? Komplikace na D1 jsou poměrně časté, mnoho řidičů se jí při svých cestách záměrně vyhýbá. Je možné, že by se 50 % dopravních nehod na D1 nestalo, pokud by řidiči dodržovali bezpečnou vzdálenost?

Dopravní nehody na D1 z hlediska statistik nehodovosti příliš časté nejsou. Obecně patří dálnice mezi naše nejbezpečnější komunikace. Z dopravního zpravodajství však dnes a denně slyšíme varovná hlášení o komplikacích i doporučení, jak se kritickým místům vyhnout. Pokud však k dopravní nehodě dojde, následky jsou hned z několika důvodů velmi rozsáhlé. Na české dálnici D1 se pohybuje spousta lidí, kteří jsou v důsledku dopravní nehody událostí přímo či nepřímo zasaženi. Hovoříme o účastnících dopravní nehody, ale i o lidech, kteří následně uvíznou v koloně stojících vozidel. Hodinové újmy pociťují také osoby přepravované v hromadné autobusové dopravě, sami dopravci i odesílatelé a příjemci zboží.

D1 je naší nejstarší a nejdelší dálnicí, rozprostírá se přes 7 krajů a aktuálně prochází rekonstrukcí. Ročenka nehodovosti z roku 2017 uvádí v přehledu hlavních příčin nehod na dálnicích nesprávný způsob jízdy (1 898 nehod) a nepřiměřenou rychlost (1 398 nehod). Za rok 2017 bylo na dálnicích způsobeno celkem 4 387 dopravních nehod, při kterých zemřelo 25 osob a 91 osob bylo těžce zraněno. Od ledna do října 2018 Policie ČR eviduje 3 453 nehod, při kterých zemřelo 27 osob a 72 osob utrpělo těžká zranění. „Vážné a tragické následky totiž mívají nehody, které se stanou při vysoké rychlosti. Proto bychom měli pár základních pravidel dodržovat a nehodám předcházet. Pokud záměrně pomineme často diskutovanou nepozornost, vznik komplikací i dopravních nehod na dálnici ovlivňují 3 hlavní projevy nesprávného chování řidičů: nedodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucích vozidel, neochota řidičů vracet se zpět do pravého jízdního pruhu po předjíždění a nepřizpůsobení rychlosti vozidla,“ uvádí Martin Bednář ze společnosti DEKRA.

  • Nedodržování bezpečného odstupu

Dodržování minimální bezpečné vzdálenosti obecně Čechům moc nejde. Legislativa odstup vozidel neurčuje přesně a porušování nikdo neřeší, respektive netrestá. Přitom jde o jednoduchou fyziku. Pravidlo 2 sekund minimálního odstupu je praktické a správná vzdálenost vznikne při jakékoliv rychlosti. „Řidiči neumí reagovat na okolní situaci, nejezdí defenzivně. Snadno a často se dostanou do situace, kdy dojedou vozidlo v levém jízdním pruhu dálnice rychlostí 130 km/h na odstup pouhé 4 metry a čekají, až jim vozidlo uvolní cestu. V takovém případě stačí jakákoliv drobná chyba, na reakci má totiž řidič pouhou desetinu sekundy,“ říká Martin Bednář. Dopravní experti zhodnocují jako častější příčinu nehodovosti malou vzájemnou vzdálenost vozidel než jejich rychlost.

  • Neochota jezdit v pravém jízdním pruhu

Už při středním provozu na dálnici D1 dochází k jevu, který může vzdáleně připomínat souběžnou jízdu. Souvislý proud vozidel je ale pouze v levém jízdním pruhu. Do pravého pruhu se řidičům nechce, přestože jim to mimo obec pravidla nařizují. Následkem vznikají problémy s bezpečnou vzdáleností, omezováním i ohrožováním řidičů při střídání jízdních pruhů a plynulostí provozu, protože rychleji jedoucí vozidla nemají šanci dostat se vpřed. Mnoho řidičů označuje za velmi nepříjemný a nebezpečný úsek D1 mezi Prahou a sjezdem na Benešov, kde jsou paradoxně 3 až 4 jízdní pruhy v jednom směru. Nejvíce obsazený je prostřední a krajní levý jízdní pruh, do pravého se zařazují zpravidla jen kamiony a vozidla staršího data výroby.

  • Nepřizpůsobování rychlosti

Dodržování maximální rychlosti na dálnici mimo obec 130 km/h, nebo také 80 km/h v obci či v omezení, dělá mnohým řidičům problémy. „Nejdůležitější je však přizpůsobení rychlosti okolnímu provozu a povětrnostním podmínkám. Vliv rychlosti na čas příjezdu u běžných vzdáleností, které denně po D1 zdoláváme, není nikterak dramatický. Více než na rychlosti záleží na průjezdnosti dálnice,“ upřesňuje Martin Bednář ze společnosti DEKRA. S nízkou hustotou provozu se bohužel setkáváme většinou jen v noci. Na kontrolu rychlosti se dálniční policie zaměřuje nejčastěji, na rozdíl od kontroly dodržování bezpečné vzdálenosti je tato veličina snáze měřitelná a sazebník pokut máme už roky stanovený v zákoně. Policie ale nemůže být všude a lidé na to spoléhají. Na D1 navíc přibývá zahraničních řidičů a zdá se, že ani oni nemají z pokut strach. Řidiči maximální limity často překračují s osobními i nákladními vozidly. Někdy si dokonce rychlou jízdu vynucují, jedou neustále v levém jízdním pruhu a ohrožují posádky aut před sebou nerespektováním bezpečné vzdálenosti.

Uvedené 3 řidičské nešvary spolu úzce souvisí a vyvolávají velké množství nepříjemných situací, ze kterých vznikají dopravní nehody. Riziko pochopitelně výrazně stoupá, pokud řidič porušuje všechny aspekty současně. Co by pomohlo situaci zklidnit? Snad připravovaná novela bodového systému, která má trestat přísněji, a vyšší finanční postih za zmiňované přestupky. Represivní opatření však nejsou 100% účinná. Měli bychom řidiče zejména vzdělávat a motivovat. Každý by si měl uvědomit, že sobeckým chováním, a to nejen na D1, škodí hlavně sám sobě.